druhy (něco o nich)
Ještěrkovití
![]()
ještěrka zelená (Lacerta viridis)
|
||||||||||||||||
Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
Podčeledi | ||||||||||||||||
|
Ještěrkovití (Lacertidae) jsou čeledí malých až středně velkých, štíhlých ještěrů s lámavým ocasem. V Česku žijí čtyři druhy, ještěrka obecná, ještěrka zelená, ještěrka
ještěrka obecná
Ještěrka obecná (Lacerta agilis, Linnaeus, 1758) je jeden z nejrozšířenějších druhů ještěrky v České republice. Žije pod kameny nebo ve skulinách.
Celková délka ještěrky obecné činí kolem 20-25 cm. Tělo měří až 9 cm a ocas je jedenapůlkrát delší než tělo. Hlava je širší s krátkým čumákem. Na krátkých končetinách je 5 prstů, jež jsou zakončeny drápky, které umožňují dobrý pohyb po kamenech a různorodých materiálech. Ocas umožňuje lepší dynamiku pohybu a slouží také při útěku před nepřáteli, často se od těla při napadení odděluje, ale znovu se regeneruje a dorůstá.
Výskyt
Přesto, že je u nás druhem chráněným, patří do druhů ještěrek u nás nejrozšířenějších. Je rozšířená na většině území střední a východní Evropy, v Asii až po západ Číny, ale její početnost silně poklesla, díky ztrátě stanovišť. Obývá především suchá a slunná místa a to stráně, i okraje lesů. Většinou pobývá do výšky 2500 m n. m. Při větších výkyvech teplot raději zalézá do úkrytů.
Ještěrkovití
ještěrka zelená (Lacerta viridis)
|
||||||||||||||||
Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
Podčeledi | ||||||||||||||||
|
Ještěrkovití (Lacertidae) jsou čeledí malých až středně velkých, štíhlých ještěrů s lámavým ocasem. V Česku žijí čtyři druhy, ještěrka obecná, ještěrka zelená, ještěrka
Ještěrka turecká
Ještěrka turecká
|
||||||||||||||||
Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
Anatololacerta oertzeni Franz Werner 1904 |
Ještěrka obecná (Anatololacerta oertzeni nebo Lacerta oertzeni) je druh jihoevropské ještěrky.
Výskyt
Je hojně rozšířena v Turecku, na Rhodu a Ikarii. Žije na skalkách, v suchých křovinách, v obydlených místech i ve volné přírodě.
Popis
Měří 10 až 20 centimetrů, barva hnědá až šedá s modrým ocasem. Živí se mravenci, pavouky a jinými malými bezobratlými. Přezimuje od listopadu do března.
Ještěrka živorodá
Ještěrka živorodá
|
||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
Zootoca vivipara (Jacquin, 1787) |
Ještěrka živorodá (latinsky Zootoca vivipara, starším názvem Lacerta vivipara) je široce rozšířený eurasijský plaz a vůbec nejhojnější druh ještěrky v Česku.
Popis
Ještěrka živorodá je obvykle méně než 15 cm dlouhá (vyjma ocasu, který je 1,5 až 2krát delší než celé tělo), má krátké končetiny s dlouhými prsty a silnější krk a ocas. Její zbarvení je dle lokalit značně proměnlivé. Nejčastěji se objevují světle hnědí jedinci, ale může být zbarvena např. šedě, olivově zeleně nebo dokonce černě. Samci bývají většinou v porovnání se samicemi štíhlejší a mnohdy postrádají i tmavé pruhy na bocích nebo na hřbetu, tmavé skvrny na břišní straně těla a na rozdíl od samic mívají výrazněji zbarvenou břišní část.
V Česku nám hrozí záměna s podobnou ještěrkou zední (Podarcis muralis), která bývá o něco větší a na těle má výrazné síťkování.
Ještěrka zelená
Ještěrka zelená (Lacerta viridis), Pálava
|
||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
Lacerta viridis Josefp Nicolai Laurenti, 1768 |
||||||||||||||||
Rozšíření ještěrky zelené (Lacerta viridis) - modře, ještěrky Lacerta bilineata - zeleně
|
Ještěrka zelená (Lacerta viridis, Laurenti, 1768) je největší ze čtyř druhů ještěrek České republiky, dorůstá délky až 40 cm. Její výskyt je omezen na nejteplejší oblasti země. V Česku je chráněna zákonem jako kriticky ohrožený druh.[1]
Popis
Dospělí jedinci jsou převážně zeleně zbarvení, samci mají v době rozmnožování tyrkysově zbarvené hrdlo. Mladí jedinci mohou být světle hnědí. Samice jsou zbarveny odlišně (pohlavní dimorfismus) – jsou hnědavé až zelené, s tmavšími skvrnkami podél dvou žlutavých podélných pruhů po stranách hřbetu. Břicho mají bělavé.[2]
Taxonomie
Nové výzkumy ukázaly, že ještěrka zelená v dřívějším pojetí je tvořena dvěma biologickými druhy. Jedinci z areálu v jihozápadní Evropě patří ke druhu Lacerta bilineata, hybridní zóna mezi oběma druhy leží v severovýchodní Itálii a přilehlé části Slovinska. Populace z chorvatského ostrova Cres jsou reliktní populací L. bilineata. Plodnost kříženců je redukovaná.[3]
Výskyt
Je rozšířená v jihovýchodní Evropě od severozápadní Itálie a Rakouska přes jižní Ukrajinu a černomořské pobřeží Turecka po Kaspické moře. Tři izolované populace žijí v povodí Labe v Braniborsku (Německo).[4]
Výskyt v České republice
Ještěrka zelená je teplomilný druh, který se vyskytuje v České republice ve dvou samostatných areálech, oddělených Českomoravskou vysočinou:[5]
- střední Čechy – reliktní populace rozdělená do tří subpopulací (dolní Polabí, Poohří a povodí Vltavy, Berounky a Sázavy)
- jižní Morava – výběžek souvislého areálu v jihovýchodní Evropě, pozorována na Přírodní památce "Šidlovy skalky", k.ú. Olbramovice u Mor.Krumlova, Hády u Brna, Podyjí (v hojném počtu na Šobesu)
Obě populace spolu podle genetických výzkumů souvisely, k jejich izolaci došlo teprve nedávno.[6]
Prostředí
Dává přednost prostředím lesostepního charakteru – obývá suché, výslunné křovinaté stráně, okraje teplých lesů, zaříznutá údolí řek s členitým reliéfem. Vyskytuje se také v krajině přetvořené člověkem, jako jsou železniční a silniční náspy, vinice, opuštěné lomy, zanedbané zahrady a sady atd.[2]